 |
|
|
|
|
      |
      |
|

|
|
Každý kdo se trochu zajímá o
astronomii již ví co se na jasné obloze po setmění objeví. Pro ně tato
pasáž tedy určená není, protože vše co je zajímá již znají z mnoha
dostupných publikací. Toto povídání se vztahuje k objektům zachyceným na
snímcích umístěných na těchto stránkách a slouží pouze k zorientování se
v dané problematice. Je tedy určeno především těm, kteří jsou pouze
náhodnými návštěvníky a astrofotografie je zajímá spíše z důvodu seznámení
se s něčím novým, něčím čím se v běžném životě příliš nesetkají. |
|
|
Hvězdy
|
Jsou základními stavebními
kameny ve vesmíru, zářící vlastním světlem a poskytující zázemí tělesům
v jeho soustavě obsaženým. Těmito podřazenými tělesy jsou všechny planety
s jejich měsíci a další drobná tělesa, jako asteroidy a komety. Zářivost
hvězd je vyjádřena tzv. magnitudou (absolutní hvězdná velikost), která má
pro pozorování pouhým okem limit kolem 6 mag. Jejich svítivost je
samozřejmě závislá na jejich velikosti, typu a vzdálenosti. Ve snímcích
jsou hvězdy různě zabarvené, od modré po červenou. To je dáno jejich
teplotou a velikostí, což svědčí o stavu jejich života v tabulce zvané
HRD. V této tabulce je však většina hvězd v určité hlavní posloupnosti,
kde se shromaždují všechny hvězdy v základním stádiu vývoje. Hvězdy mimo
tuto posloupnost jsou ve fázi svého zániku. Většina hvězd se nepohybuje
vesmírem osamoceně, ale ve dvojicích nebo i více násobných společenstvích. |
|
|
|
Hvězdokupy
|
Jsou přímo navazující
kategorií mezi objekty a jsou také nejčastěji vyhledávané objektivy
dalekohledů, především pro jejich plošnou jasnost. Mě se osobně zamlouvají
více při vizuálním pozorování než na fotografiích, i když je to samozřejmě
odvislé od použitého vybavení a zpracování. Vycházím však ze svých
fotografií, na nichž může být hvězdokupám připsána k dobru pouze jejich
barevnost, která v okuláru patrná není. Můžeme je rozdělit na dva typy
podle druhu, ale také podle jejich stáří, výsledek je však v obou
případech stejný.
Otevřené hvězdokupy jsou
poměrně mladé nepravidelně uspořádané útvary a jsou většinou s počty ve
stovkách až tisících členů. Obvykle jsou doprovázeny zbytkovou mlhovinou
(viz. mlhoviny).
Kulové hvězdokupy zase
představují starou strukturu s kulovitým tvarem a největší hustotou hvězd
směrem k jejímu centru. Obsahují statisíce až milióny členů. Zde jsou
soustředěny převážně jenom staré téměř vyhořelé hvězdy.
|
|
|
|
Mlhoviny
|
Jsou úzce spjaty s tvorbou a
zánikem hvězd. V těch nejhustších partiích se totiž při vysoké teplotě a
rotaci formují celé hvězdné soustavy (včetně jejich planet a dalších
drobných těles). Proto také v okolí mladých otevřených hvězdokup bývá
zbytková mlhovina. Tyto mezihvězdná oblaka prachu a plynu jsou vesměs
tvořena vodíkem a héliem. Třídíme je do tří skupin. Jasné emisní, reflexní
a temné. Emisní září vlastním do červena zabarveným světlem emitovaným
díky vysoké teplotě oblaku. Reflexní, září také, ale odraženým světlem
modré barvy od nepříliš vzdálených hvězd. Nejrozšířenější jsou však Temné
mlhoviny, které nezáří a proto jsou na temné obloze těžko spatřitelné.
Nejlépe je najdeme v jasném poli hvězd Mléčné dráhy, nebo jako zakrývající
temné pásy v rovinách galaxií. Všechny hvězdy svůj konec zastírají hávem
své odvržené obálky, která zpečeťuje jejich konec. Tento obal je odhozená
na chemické prvky velmi bohatá mlhovina. Podle velikosti (potažmo
hmotnosti) zanikající hvězdy se určí i její pozůstatek. U menších a
středních hvězd (jako třeba Slunce) je to takzvaná Planetární
mlhovina a u velkých až obřích hvězd Supernova.
|
|
|
|
Galaxie
|
Jsou podobně jako hvězdokupy
sdružením hvězd, ovšem do velmi velkých soustav s různými strukturami.
Mohou obsahovat
stamiliony až stamiliardy hvězd. Jejich tvar velikost a rozložení hmoty
určuje jejich stáří a potažmo i vývoj. Jejich hlavní třídění které
vytvořil E. Hubble je toto: E0 – E7 Eliptické galaxie, S – Spirální, SB –
Spirální s příčkou. Spirální se dále dělí na a, b, c, podle rozvinutí
spirálních ramen. Podobně je tomu i u spirálních s příčkou. Poslední
kategorií jsou nepravidelné galaxie, což mohou být mladé nevyvinuté
galaxie nebo interagující galaxie ze srážek. Podobně jako hvězdy, mají i
galaxie tendenci se vzájemnou gravitací sdružovat do společenstev. I naše
Galaxie (Mléčná dráha) je jeden z velkých členů Místní skupiny která čítá
asi 30 galaxií. Velké množství takových galaxií na malé ploše, čítajících
sta až tisíce členů je označováno kupou. Tyto kupy jsou soustředěny
do takzvané vláknové struktury vesmíru a v místech jejich protnutí
vznikají nadkupy galaxií. Ty potom mohou obsahovat až desítky tisíc
galaxií.
|
|
|
|
|
|